Trosky

Symbol Českého ráje. Na dvouvrcholovém čedičovém sopouchu (488 m) postavil Čeněk z Vartenberka v letech 1380-90 nedobytný hrad. Na obou vrcholech byly vybudovány věže, které lidé okamžitě pojmenovali. Vyšší se nazývá Panna a nižší Baba. Hřbet mezi nimi byl zastavěn obytnými budovami a pevnost obehnána trojitým pásem hradeb se systémem bran. Po smrti stavitele získal Trosky král Václav IV., který je věnoval pánům z Bergova. Po požáru v r. 1428 se Trosek zmocnili známí loupežníci Kryštof Šof z Helfenburka a Švejkar, jimž v té době patřil i hrad Valdštejn. Po jejich porážce náležely Trosky opět Bergovským, poté Zajícům z Házmburka. Mezi dalšími majiteli byl i Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války se na hradě vystřídali císařští i Švédové. Po dobytí a vypálení císařským vojskem r. 1648 zůstal hrad v troskách. Tak jej r. 1681 popsal Bohuslav Balbín. Nový majitel hruboskalského panství Jan Lexa Z Aehrentalu se v r. 1841 pokusil o velkou rekonstrukci. V dnešní době probíhají na Troskách archeologické výzkumy a zabezpečovací práce. K Troskám se váže několik pověstí, z nichž některé se týkají původu názvů obou věží a jiné zase údajného pokladu Bergovských ukrytého v podzemních chodbách pod hradem. Ve stráni asi 500 metrů východně od Panny se skutečně nachází vchod do rozsáhlé jeskyně nazvané Sklepy, avšak ani poklad ani souvislost s nějakým systémem tajných chodeb se nikdy nepodařilo objevit.